Dne 20.3. 2022 v 16 hodin 33 minut nastalo astronomické jaro. Pojďme si vysvětlit, co to přesně z astronomického hlediska znamená a proč se tento časový okamžik rok od roku mění.
Astronomická definice nám říká, že jaro začíná právě tehdy, když střed slunečního kotouče stane přesně nad rovníkem. To je možná obtíže pochopitelné. Můžeme si pomoci tím, že si zemský rovník přeneseme jako kružnici na nebeskou oblohu. Zároveň si na tutéž nebeskou sféru přeneseme i rovinu ekliptiky, což je rovina oběhu planet i naší Země. Obě roviny, na obloze znázorněné kružnicemi, spolu svírají úhel cca 23.5 stupně a tím pádem existují dva body, kde se tyto myšlené kružnice protnou v průsečíku. Je to tzv. jarní a podzimní bod. A pokud se střed slunečního kotouče, který zdánlivě putuje po ekliptice, ocitne v daném průsečíku, nastává jarní a podzimní rovnodennost. A právě letos se tak stalo v neděli 20.3. v 16 hodin a 33minut, kdy se střed Slunce promítl přesně do jarního bodu.
Někdy se také hovoří o tom, že Slunce v jarním bodě zároveň vstupuje do znamení Berana. Tady prosím pozor, neplést znamení Berana a souhvězdí Berana!!! Před dvěma tisíci lety, kdy vznikala astrologická pravidla, byl jarní bod skutečně v souhvězdí Berana, ale vlivem precese a dalších drobnějších nepravidelností v pohybu Země se tento bod posunul a nyní je v souhvězdí Ryb.
To ovšem nevysvětluje, proč nastává první jarní den každý rok v jiný čas i v jiný den. Může za to lidské zjednodušení, zaokrouhlení doby trvání jednoho roku. Náš kalendář definuje rok jako uplynutí 365 dní a v přestupném roce je to 366 dní. Tím se snažíme vyrovnat skutečnou, astronomickou, délku roku (nazývaného tropický rok), kdy Země oběhne Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik jarní rovnodennosti opožďuje každý následující rok o oněch přebývajících 5h 49min. A při přestupném roku se okamžik jarní rovnodennosti „předběhne“ o 24h – 5h 49min = 18h 11min. To způsobuje, že přesný okamžik astronomického jara je každý rok v jiný čas a den.
Dlouhá léta bylo zažité datum jarní rovnodennosti 21. března. Ale postupem času a vlivem výše popsaných skutečností se okamžik prvního jarního dne začíná čím dál častěji objevovat 20. března a v roce 2048 bude toto datum dokonce 19. března. A ke konci 21. století se 19. a 20. březen budou vyskytovat stejně často. Tradičního začátku jara 21. března se naši potomci dočkají až v roce 2102. To bude dané tím, že rok 2100 nebude přestupný. Na přelomu dalšího století bude rok 2096 přestupný, ale další přestupný rok bude až za 8 let v roce 2104. Mezinárodně používaný občanský kalendář je gregoriánský kalendář, který má přestupný každý čtvrtý rok (rok dělitelný beze zbytku čtyřmi), ale roky dělitelné 100 jsou přestupné jenom tehdy, jsou-li dělitelné také 400. A to rok 2100 nebude. Proto se v roce 2102 stane první jarní den opět 21. březen.
Na závěr dnešního článku ještě jednu zajímavost. Obecně se tvrdí, že v době jarní, nebo podzimní rovnodennosti jsou den a noc stejně dlouhé. Pokud se na toto dogma podíváme přísně astronomický, tak to neplatí. Protože sluneční kotouč má úhlový průměr přes půl stupně a v zemském ovzduší dochází k lomu slunečních paprsků, setrvá Slunce na naší obloze v den rovnodennosti 12 hodin a 10 minut, zatímco 11 hodin a 50 minut je pod horizontem.
