Betlémská hvězda na prosincové obloze
[„Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“
Matouš 2,2]
Blíží se vánoční čas a k duchu těchto svátků patří legendy a příběhy. A kdo by neslyšel o Betlémské hvězdě. Je to příběh, který dodnes vyvolává zásadní otázku a odpověď na ni není jednoduchá. Byla Betlémská hvězda reálný astronomický jev? Byla to supernova, kometa, jasný meteor nebo jasná planeta? Vše se navíc zamotává i s nejasností, určení přesného data narození Krista. Dnešní výklad tohoto fenoménu určuje tento jev jako neobvyklé, velmi blízké, přiblížení dvou jasných planet, tzv. konjunkce. Tento jev musel mít ve starověku i velký astrologický význam. Zvláště, když se jednalo o dvě královské planety, Jupiter a Saturn. Dá se vypočítat, že velmi blízká konjunkce těchto planet, tedy jejich těsné přiblížení, nastala na obloze v roce 7 před naším letopočtem. Poprvé s touto myšlenkou, že Betlémská hvězda mohla být konjunkce planet, přišel Johannes Kepler, slavný středověký astronom, který působil v Praze od r. 1600 do roku 1612, tedy za panování Rudolfa II.
Letošní Vánoce budou v tomto směru velmi zajímavé a výjimečné. Na prosincové obloze se pomalu chystá velké přestavení. Několik málo dní před Štědrým dnem nastane velmi blízké setkání dvou planet Jupiteru a Saturnu. Na obloze se ocitnou tak blízko, že při pozorování pouhým okem se zdánlivě spojí do jednoho jasného objektu. Dokonalá Betlémská hvězda. Takto velmi blízké setkání dvou planet, je velmi vzácné. Naposledy se tyto dvě planety tak blízko „setkaly“ r. 1623, ale tento jev nebyl pozorovatelný, neboť se na obloze planety nacházely velmi blízko Slunce. Další podobné setkání nastalo r. 1226 a samozřejmě v roce 7 př. n.l. Letos se nastane největší přiblížení v pondělí 21. prosince, těsně po západu Slunce.
Pozorovat planety můžete ovšem už nyní a bude zajímavé pozorovat jejich pomalé přibližování. Musíme si ovšem uvědomit, že se tak děje pouze zdánlivě, díky perspektivě. Planeta Jupiter oběhne kolem Slunce jednou 11,86 pozemského roku a planetě Saturn trvá jeden oběh Slunce 29,65 let. Jupiter bude od Země 886 milionů kilometru daleko a Saturn téměř dvakrát tolik ,1 620 milionů kilometrů. Planety se k sobě zdánlivě na obloze přiblíží přibližně jednou za 20 let. Ale tak blízké setkání,jaké proběhne letos, je velmi vzácné. Další takové nastane v březnu 2080.
Jak tento astronomický úkaz pozorovat? Úplně stačí pouhé lidské oko. Pokud se vybavíte dalekohledem, můžete pozorovat planety s podrobnostmi a spatříte i jejich jasné měsíce.
Důležitý je čas a místo pozorování. Je dobré zažít již půl hodiny po západu Slunce tzn. cca v 16:30 a mít dobrý výhled na jihozápadní obzor. Planety totiž budou velmi nízko nad obzorem a zapadnou zhruba v 18:00. Během celého prosince se Jupiter a Saturn budou
pomalu přibližovat a jako jeden bod se lidskému oku „spojí“ v pondělí 21. prosince. Pak se začnou od sebe zase vzdalovat.
Najděte si tedy čas se zastavit a při pohledu na tento nezvyklý astronomický úkaz, se na chvíli oprostit od starostí běžného dne, kterých je letos více než kdy jindy.
Pohled na Betlémskou hvězdu vám tak může připomenout skutečný odkaz nadcházejících vánočních svátků a zároveň překrásnou harmonii vesmíru.
Kometa nad obcí Uhřínov a Znojmem
Na letním táboře, který spolupořádáme, jsme v rámci nočního pozorování zahlédli i jasnou kometu, která nyní září na večerní obloze nad severozápadním obzorem. Jedná se o kometu s označením C/2020 Neowise F3. Je opravdu jasná a lze ji vyfotit i mobilním telefonem. Kometu se podařilo mobilním telefonem vyfotit i nad přesvětlenou částí města Znojma. Neváhejte a určitě se na ni podívejte, je to po dlouhé době jasná kometa na severní obloze.
Uhřínov
Znojmo
Noční svítící oblaka nad Znojmem
V letních měsících přichází i sezona zvláštního a jedinečného astronomicko-meteorologického jevu. Při soumraku večerním, ale i ranním lze pozorovat noční svítíví oblaka. Jsou to mraky ve výškách přes 85 km, které můžeme na večerní nebo ranní obloze spatřit nad severním a severozápadním obzorem jako jasné stříbřité pásy. Je to opravdu impozantní pohled. Bohužel se objevují náhodně, ne pravidelně a záleží na tom, zda jsou splněny atmosférické podmínky pro jejich vznik. A v neděli 5.7. 2020 se náhle objevily nad Znojmem.
Táborový deník 2020
Náš astronomický spolek se podílí na organizaci a programu letního tábora ve spolupráci s naším sesterským spolkem táborových astronomů.
Podívejte se, jak probíhal letošní ročník.
