Rok 2024 začal další kapitolou závodu o Měsíc. V lednu se směrem k našemu vesmírnému sousedu vypravila sonda Peregrine od americké od soukromé společnosti Astrobotic a na přistání se po svojí půlroční cestě chystala i japonská sonda SLIM. V obou případech nešlo nic hladce, a tak se zdá, že dobývání Měsíce bude přeci jen o trochu složitější než jak si lidstvo představuje.

Jen si připomeňme, že na Měsíci se podařilo přistát již čtyřem státům. První nepilotované úspěšné přistání provedli Rusové se svoji sondou Luna 9 v roce 1966. O tři roky Později se Američanům povedlo první přistání s lidskou posádkou. V tu dobu vrcholil závod o Měsíc mezi těmito dvěma státy. Ale v polovině 70. let minulého století pak zájem o lety k Měsíci na dlouhou dobu ustrnul. Teprve začátkem 21. století se situace změnila. Postupně se technologicky na úroveň letů k Měsíci dostaly tři asijské státy, Japonsko, Indie a především Čína, která svůj ambiciózní program dotáhla až k úspěšnému přistání na měsíční povrch v roce 2013 a obsadila tak třetí místo v tomto vesmírném závodě. A právě úspěch Číny a její komerční zájem o Měsíc spustil další kolo nepilotovaného výzkumu Měsíce.O automatické přistání se postupně neúspěšně pokoušela izraelská sonda Beresheet a v loňském roce pak japonská národní vesmírná agentura JAXA se svojí misí Hakuto, a také ruská sonda Luna 25. To co se nepovedlo v roce 2023 Japonsku a Rusku se v srpnu roku 2023 povedlo Indii. Její sonda Chandrayaan-3 s vozítkem Vikram měkce přistála a Indie se tak stala čtvrtou zemí, které se to podařilo.

 A rok 2024 nezačal s výzkumem Měsíce příliš šťastně. Nejdříve proběhl úspěšný start rakety Vulcan 8.ledna 2024 se soukromou americkou sondou Peregrine. Ovšem následně se na sondě objevily problémy s dodávkou elektrické energie a dále se ukázalo, že sonda ztrácí pohonné látky. Za těchto okolností muselo být plánované přistání na Měsíci zrušeno.

U Měsíce se také na konci ledna chystala k přistání japonská sonda Slim. Ta už startovala v září roku 2023 a zvolila si delší a energeticky málo náročnou trajektorii k Měsíci. V pátek 19.1. se sonda pokusila přistát. Jejím cílem bylo předem nahlášené velmi přesné přistání v oblasti velké 100 m. Na dnešní dobu nevídaná přesnost. Sonda přistála opravdu přesně, jen 50 m od plánovaného místa, ale během přistání došlo k havárii jednoho ze dvou motorů a jeden motor už vše nemohl zvládnout. Sonda sice přistála ale „překlopila se na bok“ tak nešťastně, že se solární panely ocitly v stínu a nedodávají patřičnou energii. Sonda nesla dva velmi malé vozítka, které před přistáním vysadila na povrch Měsíce. Jedno z těch malých vozítek má i malou kameru a ještě před vypnutím stihlo pořídit snímek překlopené hlavní sondy. Japonsko se i přes potíže při přistání, stalo 5. zemí, která provedla úspěšné přistání.

A aby nebylo špatných zpráv málo . . . začátkem ledna americká NASA oznámila, že mise Artemis II, která měla letět k Měsíci už tento rok na podzim s lidskou posádkou se odkládá na podzim roku 2025. Jak je vidět, vesmírné výpravy na vzdálenější cíle je pro lidstvo stále složité.