V pátek 22. prosince 2023 ráno ve 4 hodiny a 27 minut našeho času nastává zimní slunovrat. Ten den bude Slunce nad obzorem téměř 8 hodin a 12 minut a je to o 8 hodin a 2 minuty kratší den, než na začátku léta v době letního slunovratu. Nastane tedy nejkratší den v roce. A na noční obloze bude večer o Vánocích zářit nad jihovýchodním obzorem jasný král všech planet Jupiter.
Zimní slunovrat je jedním z nejstarších a nejdůležitějších astronomických jevů, které lidstvo sleduje. Tento den, který obvykle připadá na 21. nebo 22. prosince, označuje nejkratší den a nejdelší noc v roce. Výjimečně se tak ale může stát i 20. prosince (naposledy roku 1697, příště 2080) nebo 23. prosince (roku 1903, 2303). Zimní slunovrat je den v roce, kdy je Slunce na své nejnižší denní dráze na obloze a kdy je den nejkratší. Tento jev je důsledkem sklonu zemské osy vůči rovině oběhu kolem Slunce. V měsících, které zimnímu slunovratu předcházejí, se místo na obzoru, v němž večer zahlédneme poslední paprsky zapadajícího Slunce, čím dál tím víc posouvá na jihozápad a dny se zkracují. Právě v den zimního slunovratu však nastane zlom a pohyb Slunce se obrátí. Místo jeho západů se začne posunovat zpět, směrem k severozápadu, a den se bude opět prodlužovat. Ale není to zase tak jednoduché. Díky kombinaci rovnoměrného otáčení Země kolem rotační osy a jejího nerovnoměrného pohybu kolem Slunce nastane nejranější západ naší denní hvězdy už okolo 12. prosince 2023, proto je ono známé pořekadlo „Svatá Lucie noci upije ale dni nepřidá“. Nejpozdější východ Slunce pak nastává až 1. ledna 2024.
Zimní slunovrat měl význam v mnoha starověkých kulturách. Byl často spojen s oslavami, rituály a festivaly. Například v Římě se konaly Saturnálie, svátek radosti a míru. V mnoha kulturách byl tento den také spojen s obnovou a novými začátky. I dnes se zimní slunovrat stále slaví. Například na Stonehenge v Anglii se každoročně konají oslavy zimního slunovratu. Mnoho lidí si také v tento den zapálí svíčky, aby symbolizovaly návrat světla. I naše oslavy Vánoc vlastně vycházejí z původní oslavy zimního slunovratu. I v našich končinách, dávno před příchodem křesťanství se slavil tento magický den, kdy se Slunce po obzoru „vrací“, den začíná vítězit nad temnotou, vše zlé pomine a Slunce opět přinese nový život a lepší úrodu. Jedna teorie uvádí, že aby se křesťanství lépe šířilo a bylo pro lidi přijatelnější, přetvořil se svátek zimního slunovratu na svátek narození Spasitele. V žádné starověké literatuře a ani v Bibli není uvedené datum Ježíšova narození. Ani Betlémská hvězda nám v určení jeho přesného data narození nepomůže. Její přesná interpretace není jednoznačná. Patrně se jednalo o konjunkci jasných planet Jupitera a Saturnu někdy v letech -7 až -2 před naším letopočtem. Proto jsou dnešní Vánoce směsicí pohanských a křesťanských tradic. A tak jako Slunce přinášelo znovu světlo do temnoty dní, tak i narození Krista má symbolizovat návrat světla.
Zimní slunovrat je ovšem fascinující astronomický jev s hlubokými historickými kořeny. Ať už je pro vás tento den důležitý z důvodů kulturních, náboženských nebo jen proto, že si ceníte přírodních cyklů, je to den, který stojí za to si připomenout. Ať už slavíte jakkoli, přejeme vám radostný zimní slunovrat a veselé Vánoce.
