Koncem srpna se už noci prodlužují, je stále teplo a nastává tedy ideální čas pro pozorování noční oblohy. Koncem srpna lze velmi snadno pozorovat planety Jupiter a Saturn. Saturn je navíc v neděli 27.8. v opozici. To znamená, že při pohledu ze Země je přesně na opačné straně, než je Slunce. Je proto vidět celou noc a tenké je v současné době nejblíže Zemi celých 311 milionů kilometrů.
Na pozorování obou planet je dobré si vzít dalekohled. Už v malém dalekohledu o průměru 6 až 10 cm jsou na Jupiteru vidět oblačné pásy, Rudá skvrna a jeho 4 nejjasnější měsíce, Io, Europa, Ganymedes, Callisto. Jako první je objevil italský fyzik, astronom, matematik a filozof Galileo Galilei v lednu roku 1610, a to, v té době nově objeveným přístrojem, dalekohledem. Jsou to vlastně první nebeská tělesa objevená dalekohledem. Někdy se tyto 4 měsíce nazývají Galileovy měsíce. Sám Galileo je pojmenoval Medicejské hvězdy podle svých mecenášů. Dnes už se přesně nezjistí, kdo se jako první člověk podíval dalekohledem na hvězdné nebe, ale Galileo byl první, kdo o tom podal zprávu a svá pozorování publikoval. Proto se uvádí, že Galileo byl první člověk, který se na nebe podíval dalekohledem, ač je téměř jisté, že před ním se na nebe dalekohledem podíval první někdo jiný.
Jupiter má nyní celkem 95 objevených měsíců a dlouhou dobu byl planetou s největším počtem těchto těles. To platilo až do května tohoto roku.
Tím se dostáváme k druhé plynné planetě, kterou můžeme nyní pozorovat, k Saturnu.
I v tomto případě je dobré vzít si na pozorování malý dalekohled. Uvidíme v něm nejen kotouček planety, ale i jeho krásné prstence, tvořené velkým množstvím drobných částeček různé velikosti od prachových zrnek až po objekty velké desítky metrů. Dlouhou dobu se myslelo, že tuto prstence má jen Saturn, ale v minulých letech s rozvojem pozorovací techniky se objevily i prstence Jupiteru, Uranu i Neptunu. Lze tedy prohlásit, že všechny velké plynné planety mají prstence, ale jen Saturn je má jasné, velké a pěkně viditelné. Při pozorování planety Saturn lze spatřit i jeho největší měsíc Titan. Je to největší měsíc ve Sluneční soustavě a předčí i náš Měsíc, je zhruba o 50% větší a navíc má i vlastní atmosféru. Titan je také po Zemi zatím jediným objektem ve vesmíru, kde byly objeveny a ověřeny kapalné struktury na jeho povrchu. Nejedná se ovšem o vodu, ale o kapalné uhlovodíky, např. methan a ethan. O tomto měsíci toho víme relativně hodně a máme i obrázky z povrchu měsíce. V roce 2005 na Titanu přistála sonda Huygens, která posunula výzkum tohoto tělesa o notný kus dopředu.
Planeta Jupiter a Saturn se dlouhou dobu předháněly v počtu svých měsíců. Letos v květnu byla uveřejněna práce, která prokazoval objev 62 nových měsíců u planety Saturn. Tím pádem se počet měsíců planety Saturn posunul na číslo 145 a Saturn se v tomto kosmickém, planetárním soupeření dostal na první místo. Je také jedinou planetou s počtem měsíců překračující číslovku 100.
Pokud tedy ještě koncem prázdnin strávíte večer a noc pod hvězdami, podívejte se tyto planety. A třeba i pouhým okem. Jsou to opravdu jasné objekty, které můžete snadno na obloze najít. K tomu Vám může pomoci i přiložená mapka. Ta zobrazuje okamžik v noci ze středy 30. na čtvrtek 31. srpna, kdy se jižně u Saturnu bude nacházet Měsíc v úplňku. A jelikož to bude druhý úplněk v srpnu, jedná se o Modrý Měsíc.
