Blíží se nám nejdelší den v roce – letní slunovrat. Ten nastane ve středu 21. června v 15 hodin a 57 minut, našeho středoevropského letního času (zkratka SELČ). Podle astrologů Slunce vstoupí do znamení Raka, i když se ve skutečnosti bude nacházet na rozhraní souhvězdí Býka a Blíženců. To je dáno rozdílným chápáním astrologie a astronomie na pozice Slunce na ekliptice. O tom snad někdy příště. Letní slunovrat je opravdu nejdelší v roce. Ale málo kdo ví, že nejdelší den v roce neznamená, že Slunce vychází nejčasněji. Většinou je nejčasnější východ Slunce pár dní před slunovratem a naproti tomu je i nejpozdější západ Slunce pár sní po slunovratu.

Je to analogie jako u zimního slunovratu . . . tam možná znáte to známé pořekadlo „Svatá Lucie noci upije ale dni nepřidá.“

Za všechno může nerovnoměrný pohyb Země po eliptické dráze kolem Slunce v kombinaci se zeměpisnou šířkou pozorovatele. Letos tedy nastane nejčasnější východ Slunce ve dvou dnech už 16. a 17. června ve 4 hodiny a 47 minut SELČ. Nejpozdější západ Slunce pak nastane letos 25. a 26. června ve 21 hodin a 2 minuty SELČ.

Pro mysticky založené osoby, které mají blízko i exaktním vědám, konkrétně k astronomii, je možná tato informace důležitá. V pátek ráno 16. června, nebo i v sobotu 17. června, (rozdíl času východu v obou dnech je zanedbatelný) je možno na vyvýšeném místě s nezakrytým severovýchodním obzorem pozorovat východ Slunce, který je nejčasnějším v roce 2023. V pátek ráno bude navíc kousek vpravo od vycházejícího Slunce bude velmi tenký srpek Měsíce a kousek dále planeta Jupiter. Pokud tedy na pozorovací místo dorazíte trochu dříve, ještě za soumraku, můžete tento tenký srpek Měsíce a planetu spatřit. V sobotu už to nepůjde, Měsíc se ztratí v záři Slunce, ale Jupiter vidět určitě půjde.