Začátek června bude ve znamení planety Mars. Spolu s Venuší ji můžete spatřit po setmění na západním obzoru. A 2.června se Mars posune přes krásnou otevřenou hvězdokupu M44 Jesličky. Pro malý dalekohled, nebo triedr to bude hezká podívaná.

Navíc se nám o pár dní později červnový úplněk představí jako jahodový.

Začneme planetou Mars. Sice se nám noci krátí, ale večerní červnovou oblohu ozdobí dvě jasné planety Venuše a Mars. O Venuši jsme psali v minulé, článku a nyní se zaměříme ja Mars. V současné době se Mars nachází v souhvězdí Raka. Od Země je poměrně daleko, téměř 300 000 milionů kilometrů. Proto na večerním nebi nijak výrazný, poznáme ho podle jeho načervenalé barvy, přesto je to nyní nejjasnější objekt v souhvězdí Raka. Toto souhvězdí tvoří spíše slabé hvězdy a není příliš výrazné. Ovšem přímo ve středu tohoto souhvězdí se nachází velmi krásná a jasná otevřená hvězdokupa M44 s poetickým názvem Jesličky. Latinský název Praesepe znamená „žlab“ nebo chcete-li krmítko pro zvířata. Řekové a Římané viděli tuto „mlhovinu“ jako žlab, z něhož žraly dva připoutaní osli, které představují dvě hvězdy Asellus Borealis, Severní osel a Asellus Australis, Jižní osel. Obě hvězdy také můžete poblíže hvězdokupy spatřit ale nejsou její součástí. Zatímco hvězdy hvězdokupy jsou asi 600 světelných let daleko, obě „oslí“ hvězdy jsou asi 3x blíže.

Řecká mytologie vypráví, že právě na těchto oslech jeli bozi Dionysos a Silenus do boje s Titánem, který se polekal jejich hýkání a bitvu prohrál. Za odměnu byli tito osli vysláni na oblohu. Oproti tomu, podle jiné báje, souhvězdí Raka připomíná obrovského kraba s ostrými klepety, který podle řecké báje pomáhal hydře v boji proti Héraklovi.

Hvězdokupu Jesličky lze pozorovat i pouhým okem na výjimečně tmavé obloze jako mlhavý obláček. A je určitě vhodnější vzít si na ni malý dalekohled, ideálně triedr. V něm už uvidíme asi několik desítek jasných hvězd. Tato skupina hvězd má stejný původ a i stáří, to se odhaduje na zhruba 790 milionů let. Hvězdokupa má ovšem jednu zvláštnost, leží jen 1,5 stupně od ekliptiky a tak se docela často stane, že některá z planet Sluneční soustavy projde před touto krásnou skupinou hvězd. A to se nyní stane 2. června. V ten večer se bude planeta Mars promítat zdánlivě mezi hvězdy hvězdokupy M 44. V malém dalekohledu, nebo triedru to bude velice hezký pohled.

V neděli 4. června 2023 nastane „jahodový“ úplněk. Měsíc bude od Země něco málo přes 360 000 km, je to relativně blízko, ale v roce 2023 nastanou ještě bližší konstelace Země a Měsíce. Jahodový úplněk se nazývá každý červnový úplněk, protože podle farmářských almanachů v tu dobu dozrávají jahody a tak se tato skutečnost promítla i v pojmenování červnových úplňků. Takže i zcela praktické záležitosti se spojují s astronomickými jevy. Letošní červnový úplněk nám tedy ohlašuje blížící se sklizeň jahod.