Letošní rok zasáhla Zemi další katastrofa. Tentokrát je v tom vesmír nevinně, ale doplácí na to. Začala Ruská agrese na Ukrajinu a my se dnes podíváme na její dopad v kosmonautice a astronomii.

Rusko bylo vždy součástí výzkumu vesmíru a pohybovalo se na špici kosmonautického pelotonu. Můžeme si o technologické úrovni tohoto státu myslet cokoliv, ale létat do vesmíru uměli a umějí. Po pádu železné opony v 90. letech minulého století se navíc prohloubila spolupráce mezi Ruskem (Roskosmos) a Amerikou (Nasa) a taky s Evropskou kosmickou agenturou (ESA). Začala éra společné spolupráce a společných projektů. Toto všechno je nyní v ohrožení.

Mezinárodní kosmická stanice ISS
Toto je společný projekt USA, Ruska, Evropy (ESA), Japonska a Kanady. Smluvně je spolupráce dohodnuta do roku 2024. Rusko na začátku konfliktu potvrdilo závazek, nyní se již neoficiálně mluví o ukončení spolupráce. Situace na ISS je následující.
V současnosti je zde sedmičlenná posádka. Velitelem je ruský kosmonaut (narozený na Ukrajině) a dále jsou zde čtyři Američané, dva Rusové, jeden německý kosmonaut za ESA. Ideální by samozřejmě bylo pokračování spolupráce tohoto jedinečného projektu. Jak to ale dopadne se zatím neví. Berme s rezervou „drsná“ vyjádření ředitele ruského Roskosmosu, který hrozí, že nechá ISS spadnout a že Evropa může létat do vesmíru na koštěti. Jeho styl vyjadřování je známý a všichni zainteresovaní ho berou s rezervou. Jaká je objektivní situace? Pravdou je, že úpravy dráhy ISS, které se musí čas od času provést aby stanice opravdu nespadla na Zemi, se provádí pomocí ruských modulů a lodí Progress. Úpravy dráhy by se ale mohly nyní provádět i pomocí amerických nákladních kosmických lodí Cygnus a po malé úpravě i pomocí lodí Dragon, miliardáře Elona Muska. Kosmická stanice tedy opravdu nespadne.
V katastrofickém scénáři by mohlo dojít i k rozdělení ISS na dvě samostatné stanice, tzn. že by Rusko odpojilo své moduly. Jednoduše řečeno, mezinárodní část by byla provozuschopná i nadále, pokud by se úpravy dráhy stanice prováděly zásobovacími loděmi, ale ruská část by byla bez energie solárních panelů a bez stabilizačních setrvačníků a pravděpodobně by byla neprovozuschopná. Ruské lodě by svými solárními panely všechny ruské moduly nemohly napájet elektřinou.
Jak se bude situace vyvíjet je velká otázka. Už 18.3.2022 má startovat ruský Sojuz s kompletní tříčlennou ruskou posádkou a koncem měsíce března se mají dva ruští a jeden americký astronaut vrátit na Zemi.

Mise ExoMars 2022
To je projekt čistě evropské ESA a ruského Roskosmosu. Jedná se o misi na planetu Mars, která má na povrch planety vysadit průzkumné vozítko. Ruská strana má na starosti dopravu a evropská pak výzkumné vozítko. Úkolem mise je hledání života na Marsu. Plán startu je z ruského kosmodromu 20.9. 2022, přílet k planetě je pak plánován na termín 10.6. 2023. Vzhledem k mezinárodním sankcím je mise ve velkém ohrožení a ESA se už nechala slyšet, že pokračování projektu „je velmi nepravděpodobné“. Mise bude zrušena, nebo odsunuta na pozdější termín, ale nutno podotknout, že další startovací okno k planetě Mars bude cca za více jak dva roky.

Ostatní projekty
Rusko už oznámilo, že s okamžitou platností zastavuje starty svých raket z francouzského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Navíc stahuje z tohoto kosmodromu všechny své pracovníky. Ruské lodě létají do vesmíru jednak z ruského kosmodromu, ale také využívaly ten francouzský, pro komerční vynášení družic zahraniční klientely. To nyní padá a plánované družice musí vynést jiná raketa. Ale to se všechno zdrží a hlavně prodraží.

Rusové rovněž odstoupili od britského projektu OneWeb, což je satelitní a telekomunikační společnost, která buduje síť vysokorychlostního internetu (konkurence amerického projektu Starlink E. Muska). Očekává se ukončení projektu.

V Rusku se vyrábějí i samostatné komponenty – raketové motory, které využívají některé americké rakety. Rusové odmítají další dodávky a americké rakety Atlas tak mohou prozatím plánovat jen několik desítek startů, pro které má již motory nakoupené. Další americké rakety Antares, zase využívají komponenty postavené na Ukrajině a dle neoficiálních zpráv jsou výrobní závody poškozené probíhající válkou.

Jak je vidět, ani toto odvětví není ušetřeno probíhajícím válečným konfliktem. Samozřejmě, utrpení Ukrajiny a jejího civilního obyvatelstva je neporovnatelné s výše popsanými problémy. Ale nezbývá než doufat a věřit, že se ukončí boje, situace se uklidní, přestanou zbytečně umírat lide. A jestli se obnoví spolupráce i na vědeckém poli a ve výzkumy vesmíru? Snad, ale bude to hodně těžké a bude se muset vyvinout hodně diplomatického úsilí a hlavně musí chtít obě strany. Zatím to ovšem moc nadějně nevypadá. Bohužel.