Předně si musíme zopakovat důležitá astronomická fakta. Planeta Země se rovnoměrně a pravidelně otáčí. V našem případě zanedbáme zpomalování zemské rotace, které je v našem případě nedůležité a má malý vliv. Dále si připomeňme skutečnost, že zemská osa není kolmá k rovině oběhu Země, je skloněná a to je také příčinou střídání ročních období. V okolí zimního slunovratu je severní polokoule odkloněná od Slunce. A posledním faktem jsou první dva Keplerovi zákony o pohybech planet. Ty nám říkají, že se Země pohybuje kolem Slunce po elipse a také to, že je rychlost Země proměnná, rychleji se pohybuje v zimě, kdy je Slunci nejblíže a pomaleji v létě, kdy je od Slunce nejdále.
2309Fyzikální vysvětlení pranostiky samozřejmě spočívá ve srovnání rovnoměrnosti rotace Země a nerovnoměrnosti jejího pohybu po oběžné dráze kolem Slunce. Zemská osa se během podzimu odklání svojí severní částí od Slunce, což u nás působí, že Slunce zapadá stále dříve a dříve a vychází čím dál později – světlá část dne se zkracuje. Protože ale současně při svém oběhu kolem Slunce zrychluje, přihodí se zhruba 13. prosince (tedy na Lucii), že se na své dráze posune za jeden den o větší úsek než než za den předešlý ale přitom se nestačí otočit dost na to, aby kompenzovala zvýšení rychlosti oběhu kolem Slunce – prostě Země nestihne díky své rovnoměrné rotaci zařídit, aby Slunce zapadlo dříve než předešlý den. A to přesto, že slunovrat ještě nenastal. V tento den tedy Slunce zapadá nejdříve v průběhu roku. V závislosti na zeměpisné délce je to něco před 16. hodinou. Následující dny už Slunce zapadá čím dále později . . . Lucie tedy noci upije. Ovšem jev, který způsobuje pozdější západy Slunce, ráno působí opačně. Země přeci jen za noc zase mírně zrychlila a tak se východ Slunce zase neustále opožďuje . . . Lucie dne nepřidá. Ve výsledku se den neustále prodlužuje a to až do zimního slunovratu 21 . prosince. Pak už se celková délka dne prodlužuje i přes to, že východy Slunce až do 1. ledna nastávají každý den později. Nicméně vliv rychlosti Země a sklon zemské osy (začíná se zase ke Slunci přivracet) způsobují, že se délka dne prodlužuje.
Někdy se setkáváme s tvrzením, že pranostika sv. Lucie už neplatí a že je to pozůstatek starého juliánského kalendáře, než byl zaveden nový gregoriánský kalendář. Není to přesné. V době juliánského kalendáře spadal svátek na období 23. prosince a pranostika zněla jinak . . .“ Svatá Lucie ukazuje svou moc, neb nám dává nejdelší noc.“ Ale kalendářní reformou / vypustilo se 10 dní/ se Lucie slaví 13. prosince a nová pranostika, na kterou přišli naši předci a kterou jsme si vysvětlili výš v textu, správně popisuje situaci.
Saint Lucy by Domenico di Pace BeccafumiNa závěr si Lucii, která nám svými pranostikami zamotala hlavu, představme. Jednalo se skutečnou historickou postavu, která žila v neklidné době během pronásledování křesťanů Římany. Za svoji víru také zaplatila životem. Bylo jí pouhých 21 let. Odmítla se vdát za bohatého pohana a podle legendy si raději vypíchla oči, které na ni nevítaný nápadník tolik obdivoval. Legenda dále praví, že se zázračně uzdravila a její oči byly ještě krásnější. Svému osudu ale neunikla a její krk byl proboden mečem. Svatá Lucie je patronkou mj. slepých či gondoliérů. Její ostatky jsou uloženy v kostele San Geremia v Benátkách. V našich končinách je Lucie považována za symbol čistoty, chránila před čarodějnicemi a trestala nepořádné hospodyně. Ale také se pořádají průvody, kde má Lucie až hrůzostrašnou bílou masku s dlouhým zobákem a tmavými otvory pro oči. Zlověstně prý šeptá . . .“Jdu, jdu jdu, noci upiju“. Že se v některých lokalitách touto nevinou postavou straší děti, které se odmítají postit, ani není nutné zdůrazňovat.