Mateřská kometa roje Perseid má jméno 109P/Swift-Tuttle. Kometu objevili nezávisle na sobě dva astronomové L. Swift a H.P. Tuttle v červenci roku 1862. Tato kometa má současnou oběžnou dobu 133,28 let a patří mezi potenciálně nebezpečné komety, protože její dráha prochází v blízkosti dráhy Země a Měsíce. Není tedy vyloučeno, že se někdy ve vzdálené budoucnosti se Zemí srazí. Naposledy byla v centrálních oblastech Sluneční soustavy koncem roku 1992. Další návrat se tedy očekává v roce 2126. A bude to velkolepý návrat, kdy bude kometa vidět jako jasný objekt pouhým okem. Ovšem nikdo ze současně žijících lidí se toho (pravděpodobně) nedožije. Nemusíme ovšem zoufat. Malé částečky komety můžeme spatřit každý rok na přelomu července z srpna, kdy planeta Země prolétá „vesmírnou řekou“ úlomků a částeček, které se uvolňují z komety a zůstávají v její dráze. Jsou to velmi malé částečky a téměř vždy celé shoří v zemské atmosféře. Ovšem díky své vysoké rychlosti je tento zánik na Zemi pozorován jako jev kterému říkáme odborně meteor. V lidovém slovníku pak vidíme „padat hvězdu“.
Někdy se také v lidovém podání hovoří o Slzách sv. Vavřince. Svatý Vavřinec byl jedním z církevních hodnostářů, kteří strážili majetek v Římské říši. Byl však popraven, protože neuposlechl příkaz císaře Valeriána a neodevzdal mu majetek. Raději ho rozdal chudým. Byl umučen 10. srpna roku 258. Hned následující noc si lidé všimli velkého množství padajících hvězd. A tak vznikla pověst, že jeho mučednickou smrt oplakalo i nebe. Patrně byl v tomto roce meteorický roj Perseid velmi aktivní, protože hned následují rok prošla kometa Swift-Tuttle přísluním, tedy bodem, kdy je Slunci nejblíže.
Tento meteorický roj se pak nazývá Perseidy, protože díky perspektivě vylétávají jednotlivé meteory zdánlivě z jednoho místa na obloze, z tzv. radiantu, který se v tomto případě nachází v souhvězdí Persea. Aktivní je pak od 17. července do 24. srpna. Největší četnost meteorů, tzv. maximum, pak nastává vždy kolem 12. srpna. Nejvhodnější doba k letošnímu pozorování pak bude v noci ze 12. na 13. srpna nejlépe v druhé polovině noci, kdy bude radiant vysoko nad obzorem. Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci maxima zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Letos se sice neočekává žádné výrazné maximum, ale i tak bychom mohli pozorovat tak 1- 5 meteorů za 5 minut. V jiné dny období činnosti roje by to pak mohlo být tak 1 meteor za 10 minut. Meteorický roj lze i jednoduše fotografovat. Nejlépe s fotografickým přístrojem se širokoúhlým objektivem s nastavením na dlouhou expozici a vetší citlivostí. Nutný je ovšem stativ. Namířit lze pak přístroj v podstatě kamkoliv, nejlépe nad jihovýchodní, nebo jihozápadní obzor tak 40-50 stupňů vysoko. Při troše štěstí lze vyfotit nějakou perseidu i mobilním telefonem. Některé mobily už umožňují manuální nastavení expozice, např. na 30s.
Pokud tedy bude jasno, zkuste se v noci ze čtvrtka 12. srpna na pátek 13. srpna podívat na oblohu a vyčkat na světelný záblesk, padající hvězdu neboli meteor. Ve skutečnosti tedy uvidíte zánik malého kousku komety v zemské atmosféře, komety, která se jmenuje 109P/Swift-Tuttle a která může být v daleké budoucnosti Zemi velmi nebezpečná.
Ale v noci z 12. na 13. srpna nebudou Perseidy jediným lákadlem noční oblohy. Krátce po západu Slunce můžeme nízko nad západním obzorem pozorovat planetu Venuši a blízko ní i srpek mladého Měsíce. Na druhé straně oblohy pak v ten daný čas budou vycházet dvě jasné planety, Saturn a Jupiter. Tyto lze pak pozorovat celou noc. Už v malém dalekohledu uvidíme Saturnův prstenec a Jupiterovi 4 jasné měsíce.
Jak je vidět v danou noc se bude odehrávat krásné kosmické představení a proto si ho nenechte ujít. Přejeme jasnou oblohu.