Od dob věhlasného Johannese Keplera víme, že se všechna spořádaná tělesa ve Sluneční soustavě se pohybují po eliptických drahách. Sice existují vyjímky, ale o nich si povíme něco někdy příště. Dnes nás bude zajímat ten Zemi nejbližší kosmický soused – Měsíc.
Vznik Měsíce určitě doprovázela vesmírná katastrofa. Podle nyní platné teorie se krátce po vzniku naší Sluneční soustavy, před miliardami let, srazila zárodečná Země s planetou, která byla asi 2x menší. Náraz menší planetu zcela zničil a do okolí Země vyvrhnul obrovské množství úlomků, které se zformovaly do tvaru prstence a ten se po stupně shlukoval až vznikl náš Měsíc. Poslední dobou se objevují nové teorie vzniku Měsíce, ale srážky kosmických těles jsou obsaženy v každé z nich. Jen se liší počtem srážejících objektů, jejich intenzitou počtem vzniklých těles po srážce apod. Výsledkem je ovšem jeden Měsíc, tem který tak dobře známe z noční oblohy.
>Na začátku byl náš Měsíc podstatně blíže, ale vlivem fyzikálních zákonů se postupně od Země vzdaloval, až do dnešní průměrné, střední vzdálenosti 384 401 km. A stále se vzdaluje a to rychlostí asi 4cm / rok, což je například rychlost, jakou rostou lidem nehty na rukou.
Jak již bylo řečeno, Měsíc obíhá Zemi po dráze ve tvaru elipsy, která je navíc skloněná o 5 stupňů a Země leží v jednom z ohnisek této elipsy. Z tohoto důvodu je skutečná, okamžitá vzdálenost Země a Měsíce nestále proměnná. Nejblíže se může Měsíc přiblížit na vzdálenost 356 400 km, pak se nachází v tzv. přízemí (odborně „perigeum“) a nejdále se může dostat do vzdálenosti až 406 700km. Pak se nachází v odzemí (odborně „apogeum“). A aby to nebylo moc jednoduché, měsíční, skloněná dráha se navíc v prostoru stáčí. Z tohoto důvodu se přízemí a odzemí každý kalendářní měsíc liší a i každý rok nastává největší přiblížení v jinou dobu. V letošním roce nastane největší přiblížení 4. prosince, kdy bude Měsíc „pouze“ 356 793 km daleko a nejdále bude letos 406 511 km 11. května.
Zvláštní situace nastává pokud se Měsíc nachází v úplňku a zároveň je velice blízko Zemi. Pak nastává tzv. Superúplněk. Letos v dubnu a květnu taková situace nastane. Sice to nebude to největší přiblížení Měsíce v letošním roce, ale i tak budou obě vzdálenosti Měsíce jedny z nejmenších v roce 2021. A navíc, nestává se často aby v daném roce byly dva superúplňky hned po sobě.
První letošní jarní superúplněk nastane v úterý 27. dubna 2021 ve 5:33 hod. našeho času. V dubnu zároveň nastane největší přiblížení Měsíce, jen o 11 hodin později. Měsíc bude v tu chvíli jen 357 378 km od Země. Takže pokud večer 27. dubna bude jasno podívejte se na měsíční úplněk. Východ Měsíce v ten den je ve 20:45 našeho času.
Druhý letošní superúplněk nastane hned následující oběh měsíce kolem Země a to ve středu 26. května 2021 v 11:15 našeho času. V květnu pak nejmenší vzdálenost Měsíce bude jen o 9 hodin dříve , kdy se Měsíc bude nacházet dokonce jen 357 309 km od Země. Pro pozorování květnového superúplňku je tedy vhodnější noc před úplňkem. Měsíc vyjde krátce po 21:07 našeho času.
Je zajímavé vědět, že velikost měsíčního kotouče na obloze v době superúplňku a tedy v přízemí, může být až o 14% větší a až o 30% jasnější, než v době, kdy je Měsíc v úplňku a zároveň v odzemí.
Pokud se Vám tedy bude zdát, že v dubnu a květnu svítí Měsíc v úplňku „nějak víc, než obvykle“ a že je „nějak větší než obvykle“, nebude to jen Váš subjektivní pocit, ale opravdový a měřitelný fakt. Astrofotografové pak mohou jednotlivé úplňky v roce i fotografovat a vzájemně porovnat.
Letošní jarní noci ozáří Měsíc a to rovnou dvěma superúplňky, jdoucími hned po sobě. To je samo o sobě už nezvyklá situace. Pojďme si o tomto zajímavém úkazu říci více.
