Rudá planeta byla vždy ve zvýšeném zájmu člověka. A když jsme jako lidstvo začali létat do vesmíru, okamžitě jsme se zkoušeli objevovat tajemný svět našeho nehostinného, planetárního souseda. První sonda, která prokazatelně uspěla, byl americký Mariner 4, který v červenci 1965 proletěl kolem planety a poslal zpět 22 snímků. Pak následoval neuspěšný zástup ruských a amerických plavidel. Až přišel rok 1976 a přistání dvou amerických modulů Viking 1 a Viking2. Jejich dlouhodobé záznamy měření jsou dodnes základem marsovské klimatologie. Od 80-tých let je u Marsu rušno a úspěšné mise jsou tu a tam střídány misemi neúspěšnými. Z těch úspěšných jmenujme dvojici vozítek Opportunity a Spirit, které pracovaly na povrchu Marsu přes 15 let a rover Curiosity, který je funkční od roku 2012 dodnes
Sonda Perseverance má plánovanou životnost asi 2 pozemské roky / což je přibližně jeden marsovský rok/, ale počítá se rozhodně s delším časovým úsekem. Pokud ovšem půjde vše hladce a 18. února sonda přistane v kráteru se jménem Jezero. V tomto kráteru, který má v průměru cca 49 km, byla patrně kdysi voda, ale název kráteru odkazuje na město v Bosně a Hercegovině. Úkolem Perseverance, chytrého šestikolového robota /roveru/, je nasnadě. Je to otázka, která trápí lidstvo, po celou dobu jeho existence, otázka vzniku života. Přístroje roveru jsou zaměřeny na geologii a astrobiologii, budou sbírat a analyzovat vzorky půdy a dokonce se počítá s jejich dopravou na Zemi, v rámci budoucích misí.
Sonda Perseverance má ovšem na své palubě jedno překvapení. Poprvé v historii planetárních výzkumů bude létat malá helikoptéra na jiné planetě než na Zemi. Jedná se o malé zařízení o hmotnosti pouhých 1,8 kg, se dvěma protiběžnými vrtulemi o průměru 1,2m. Její název zní Ingenuity (překlad důvtip, vynalézavost). Jedná se o zcela samostatnou helikoptéru, nebo spíše dron, který nelze řídit přímo např. joystickem. Vzhledem ke zpoždění signálu ze Země bude létat samostatně dle předem poslaných příkazů. Ingenuity zvládne let v trvání 90s do vzdálenosti až 300m a výšky 5m. Jedná se v podstatě o oddělený experiment roveru Perseverance. Je to taková zkouška, zda lze provádět dálkový výzkum planet i vzdušnou cestou a nikoliv jen pomocí robotů na kolečkách. V tom bude celá mise jedinečná.
Sonda Perseverance má však i několik drobných zajímavostí, o kterých se moc nemluví. Jednak jsou na těle sondy připevněny tři počítačové čipy, se jmény 10,9 milionů lidí, kteří do NASA speciálně pro tento případ poslali svoje jméno. Společnost jim dělá 155 finálových esejí, které poslaly děti v rámci akce na pojmenování vozítka. Na sondě jsou také umístěny 4 vzorky materiálů pro skafandry a časem tak bude možné sledovat, který vzorek odolává nehostinnému prostředí nejlépe. Tento materiál pak bude v budoucnu použit na vývoj skafandrů pro první lidskou posádku k Marsu. Snad to nebude tak dlouho trvat.
Díky internetu můžete sledovat přistání sondy téměř on-line. Na webu NASA nebo např. na českém webu kosmonautix.cz, budou probíhat přenosy, ukázky, diskuze apod. Další informace a odkazy také můžete najít na webu Znojemské astronomické společnosti. Nezapomeňte tedy ve čtvrtek 18.února večer sledovat na dálku toto báječné dobrodružství. A v průběhu dalších měsíců pak činnost roveru Perseverance a hlavně helikoptéry Ingenuity. Pevně věříme, že to bude stát za to.
všechny obrázky zdroj: NASA
Na tomto odkazu oficiální stránky mise si můžete prohládnout více ukázkových videí i obrázku.
Navíc Sonda nebude u Marsu sama. Loňské starotovací okno využily i další dva státy. Spojené arabské emiráty a Čína. Takže v únoru bude u Marsu "pěkná dopravní zácpa". Více na stránkách České astronomické společnosti.
