Abychom si mohli na tyto otázky odpovědět, musíme se seznámit s pracemi Johannese Keplera. S tímto slavným středověkým astronomem jsme se již „potkali“ při našem minulém povídání o Betlémské hvězdě. Není samozřejmě nutné znát a pochopit celé jeho dílo. Pro vysvětlení pohybu Země kolem Slunce postačí jeho první dva pohybové zákony planet.

Ty nám určují, že Země se pohybuje kolem Slunce po elipse a Slunce se nachází v jednom společném ohnisku a že Země se pohybuje po své dráze po elipse s proměnnou rychlostí, nejrychleji cca 30,3, km/s, když je Země nejblíže Slunci, v tzv. perihleu své dráhy a nejpomaleji cca 29,3 km/s, když je od Slunce nejdále, v afelu své dráhy. Rozdíl rychlosti tedy není velký.

Poněkud větší je rozdíl vzdáleností Země od Slunce. Nejblíže se Země nachází v současné době kolem 3. ledna a nejdále pak kolem 4. července. Rozdíl vzdáleností je cca 5 milionů kilometru, což se zdá hodně, ale je to změna jen 3,3% v porovnání se střední vzdáleností Země Slunce, která se uvádí 150 milionů kilometrů.

Ale proč je okamžik perihleu a afelu zemské dráhy, tedy okamžik, kdy je Země nejblíže a kdy nejdále, každý rok jiný a i vzdálenost je mírně odlišná?

Může za to Měsíc. Po ideální elipse kolem Slunce se pohybuje střed soustavy Země-Měsíc a nikoliv střed Země. Tento střed, nazývá se barycentrum, nebo obecněji těžiště, je vzdálen 4700 km od středu Země a je tedy ještě pod povrchem Země, ale způsobuje, že se Země na své dráze „kolébá“ . Jsou ještě jiné vlivy ovlivňující dráhu Země kolem Sluncem jako např. presese, ale to už je složitější příběh.

Vzdálenost Země Slunce se tedy neustále mění i tímto jevem. Pokud tedy měříme přesně vzdálenost středu Slunce a středu Země, musíme zahrnout i ostatní vlivy. Proto je přesný okamžik nejbližšího přiblížení Země ke Slunci každý rok jiný.

Letos se tak stane 2.1. 2021 v 15 hod. SEČ, a přesná vzdálenost bude 147 093 159 km.

Na střídání ročních období má ovšem vzdálenost Slunce pramalý vliv. Rozhodující je v tomto případě sklon zemské osy. Pro severní polokouli tedy platí, že v zimě jsme blíže Slunci a v létě dále od Slunce. Rozdíl je cca 5 mil. kilometrů. Pro jižní polokouli je situace obrácená. Proto jsou také na jižní polokouli o něco teplejší léta a studenější zimy.