V pátek 11.11. 2022 si připomeneme jedno zásadní astronomické výročí. Objev supernovy s označením SN 1572 Tychonem Brahe. Před 450 lety se na nebi v souhvězdí Kasiopeia znenadání objevila nová hvězda, která tam před tím nebyla.

 Supernova je jev spojený se závěrečným stádiem života hvězdy. V základním případě hvězda vyčerpá své palivo a gravitačně se zhroutí do sebe. Proti gravitaci už nepůsobí tlak záření a hmota kolabuje za ohromné exploze. Je to pro hvězdu takový „infarkt“ vedoucí k zániku hvězdy. I když, v některých specifických případech, to malý kousek hvězdy přežije a vznikne tzv. neutronová hvězda anebo, v případě opravdu hmotných hvězd, dokonce černá díra. Pak existují i jiné případy supernov a to např. speciální situace ve dvojhvězdách, kdy jedna, převážně větší hvězda předává hmotu na blízkou a menší hvězdu. A pokud na menší hvězdě překročí dodaný materiál od větší hvězdy určitou kritickou mez dojde také k explozi. To jsou supernovy typu Ia.

 Někdy večer dne 11.listopadu1572 dánský astronom Tycho Brahe (někdy nesprávně označovaný Tycho De Brahe) při pozorování oblohy spatřil v souhvězdí Kasiopei jasnou hvězdu, která tam minulou noc nebyla. A byla to hodně jasná hvězda, která se postupně během několika dní zjasňovala až dosáhla jasnosti, která byla srovnatelná s jasností planety Venuše na naší současné obloze. To znamená, že supernova byla vidět několik dní i na denní obloze! Pak pomalu slábla a jaře roku 1574 přestala být pozorovatelná pouhým okem. Jen si připomeňme, že dalekohledem se lidstvo na hvězdné nebe podívalo o několik let později v roce 1609. Pro úplnost dodejme, že danou supernovu patrně vidělo pár astronomů už o pár dní dříve, ale Tycho Brahe ji první popsal a pozorování publikoval.

Objev supernovy byl pro středověké astronomy ohromné překvapení. Vesmír byl brán jako něco neměnného, jako něco, co má pevný řád a najednou si jen tak na nebi zazáří „nová hvězda“. To bylo jasné porušení kosmického řádu a celá událost pak odstartovala vědeckou revoluci a výzkum hvězd.

Velkou měrou k tomu přispěl i zmíněný objevitel Tycho Brahe a jeho spis O nové hvězdě (De Nova Stella). Ve své době to byl nejlepší pozorovatel hvězd a v přesnosti pozorování výrazně převyšoval ostatní středověké astronomy. Jeho pozorování pak využil i Johannes Kepler ke stanovení základních zákonů o pohybech nebeských těles. Tento výjimečný dánský astronom žil na závěr svého života v Praze a je zde i pochován. Pohřben je v pražském kostele Panny Marie před Týnem u staroměstského náměstí.

 A co víme o Tychonově supernově dnes? Předpokládá se, že to byla supernova typu Ia, tedy supernova, která vznikla explozí malé hvězdy, kterou dnes označujeme jako bílý trpaslík, na kterého přetékala hmota z druhé, blízké a větší hvězdy. A když té hmoty bylo příliš, malá hvězda explodovala. Dnes se namístě ohromného výbuchu nachází zdroj radiového a rentgenového záření. V tomto oboru spektra je pak možno vidět i zbytky po hvězdě v podobě rozpínajících se plynů a prachu. Vzdálenost je pak v současné době odhadována na 8000–9800 světelných let.

Souhvězdí Kasiopei je nyní možno pozorovat přímo téměř v zenitu, přímo nad hlavou. Tvar písmene W, které tvoří jasné hvězdy tohoto souhvězdí, zná asi každý. A až si toto souhvězdí vyhledáte na obloze, uvědomte si, že kousek nad středem tohoto souhvězdí kdysi zazářila jasná hvězda, která zcela změnila pohled na nekonečný vesmír – Tychonova supernova SN 1572.