Léto se nezadržitelně blíží a astronomicky nastává v okamžiku, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své pomyslné dráhu na nebeské klenbě. Dotkne se tak myšleně obratníku Raka. Ráno jsou vidět nad východním obzorem pěkně seřazené planety a večerní oblohu mohou na začátku léta ozdobit trochu záhadné noční svítící mraky. A v pondělí 4.7. bude Země nejdále od Slunce 152,1 milionů kilometrů.

Letní Slunovrat letos nastává v úterý 21.6. ve 11:14 hodin středoevropského letního času. V ten okamžik bude mít sluneční kotouč největší deklinaci, což je jedna ze dvou astronomických souřadnic rovníkové soustavy. Udává úhlovou vzdálenost rovnoběžky, na níž leží nebeské těleso, od světového rovníku, je tedy obdobou geografické šířky. A proč se tomu říká slunovrat? Stačí každé ráno pozorovat východ Slunce. Ten na jaře nastává vždy pokaždé v jiném místě na horizontu. V době jarní rovnodennosti vychází Slunce přesně na východě, ale každý další východ Slunce je na obzoru trochu posunutý směrem k severu. A nejsevernější východ Slunce nastává právě v 21.6.. Následující dny pak bude putovat bod východu Slunce po obzoru zase k jihu. Slunce se tedy „vrací“ po obzoru k jihu – proto slunovrat.

Zároveň nastává nejdelší den v roce. A také nenastává astronomická noc, večerní astronomický soumrak zvolna přejde na ranní soumrak. Slunce se nedostane hlouběji jak 18 stupňů pod obzor. Toto období bývá u nás přibližně 4 týdny dlouhé.

To nám ovšem nebrání pozorovat jasnější vesmírné objekty, jako jsou např. planety. A ráno je máme nyní seřazené pěkně v jedné přímce nad jihovýchodním obzorem, Merkur je obtížné spatřit, je velmi nízko,ale další planety jsou už vidět hezky, Venuše, Mars,Jupiter a nejvýše Saturn. A navíc se k nim připojí i Měsíc. V sobotu 18.6. bude u Saturnu, v úterý 21.6. mine Jupiter, o dva dny později Mars a nakonec, v neděli 26. 6. se velmi těsně přiblíží k Venuši. Tenký srpek Měsíce a velmi blízka, jasná Venuše a ostatní planety, tak na světlé obloze před východem Slunce vytvoří pěknou kompozici.

V letních měsících přichází i sezona zvláštního a jedinečného astronomicko-meteorologického jevu. Při soumraku večerním, ale i ranním lze pozorovat noční svítící oblaka. Jsou to mraky ve výškách přes 85 km, které můžeme na večerní nebo ranní obloze spatřit nad severním a severozápadním obzorem jako jasné stříbřité pásy. Je to opravdu impozantní pohled. Bohužel se objevují náhodně, nepravidelně a záleží na tom, zda jsou splněny specifické atmosférické podmínky. Tvoří ho malé ledové krystalky, vůbec nesouvisí s výskytem běžné oblačnosti a jejich vznik je tak trochu stále záhadou. Před dvěma roky se náhle objevily i nad Znojmem, jejich fotografování je pak jednoduchá záležitost. Na přiloženém snímku je pak můžete vidět na znojemským železničním mostem.